opaterne, opaternosť, opaterný p. opatrný
opatrne p. opatrný
opatrný [-r(e)r-] príd
1. múdry, prezieravý: (vdova Anna) y dyetky swe y statek swoy gemu (Mikulášovi Žiarovi) w moc a ku sprawowany oppatrnemu poruczila a dowolyla (L. TRNOVEC 1585); prwnj strjlka skrz opatrne zastrenj štjta žadne platnosti nebila (PT 1796); urídění, ktere Slawna Cisarsko-králowska y Apostolska Gasnoť k pretrhnuti utěku swého wogska spusobem opatrnim widati ráčila (Kur 18. st)
2. (o živých tvoroch, najmä o ľuďoch) schopný niečo postihnúť a predísť nebezpečenstvu, ostražitý; obozretný, pozorný: kdibi niekdo z nás obidleni swe mel w niekterom dome chatrnem a kdibi wedel, že zlodeg ustawične kopa, abi geg mohol zamordowati, ten a takowi, gestli gest mudri a opatrni, nikda nespi, ale ustawične čuge (TC 1631); uweril pastier neopatrný, psow, kterí owečki ostríhali, wlkom widal wen (s. l. 1688 E); těhotne ženj, ktere nebedlywe a neopatrne gsu z těssku pracu, z dwihanim, z nosenim, (neuvedomujú si), že skrze to ďjte sskodu trpý (RW 1702); toto gsem dostala dobreho sina a opatrneho, tento da na swe satj pozor gak naležj (CA 1780); lastovička tak gest opatrna, ze kdiz na ošy začina slepotu dostawaty, neodklada až naskrz oslepne (MiK 18. st)
3. (o človeku a jeho konaní) múdry, rozumný, rozvážny, uvážlivý; rozmne sa správajúci: kazdy muz musy opatrny byti przed prawem na zalobie swym swiedomiem (ŽK 1473); woliti sobe magu bratřy každy rok na Kraczun dwoch cechmistrow, starssyho a mladssyho, kterižto by nasampried bilj pobožny, bohabogny, pocztliwy, mudry a oppatrny (CA 1585); gestliže niekteri mezi wami gest učeni, mudri, opatrni a ma duchowni dar rozumnosti wikladati Pismo (TC 1631); kterj (veci) užjwat wye, opatrnj gest (KoB 1666); nech wčil zaopátri král muža mudrého a opatrného y nech ho predstawj nad zemu Egyptskú (KB 1757); prudens: múdry, rozumny, opatrny, rozssafny; providus: opatrny, mudry, nadáleg hledjcy; spectabilis: opatrny, welebny, widomy, ctihodny (KS 1763); (Fotius o Sokratovi) Pismo mu gest neprám pekné, ale ani w článkoch wíri neni welice opatrný (BN 1796)
L. (múdry a) op. zdvorilostné oslovenie osoby meštianskeho stavu: mudrym a opatrnym mussom, foytowy a consselom w Zzyline (ŽK 1457); (Balaž Jarota) freymark vdielal z oppatrnym Girykem Kratkym na dom swoy z kameny wystaweny (P. ĽUPČA 1540); pristupil pred nas oppatrni Philippus Cwik, obiwatel Nissniho Sliaca (SLIAČE 1605); wye-ly swedek, že pan Diossy Abraham po smrty sweho pana otcze ryad domacy od opatrneho nekdy Andreasa Niclea k rukam swogim prigal (KRUPINA 1690); tehda sme se zmluwili z opatrnjm Tokar Missem, mlinarom nassim (BYSTRIČKA 1751); slunce wiznamenawa kralu, knižat, grofu, baronu, dworanu, wrchnosti a ginych obwzlasstnjch a opatrnych panu (Kal 18. st)
4. (o živých tvoroch) dômyselný, dôvtipný, šikovný: solers: wtipny, opatrny, domyslny, bystry, dowtipny (KS 1763); mnohe howada pro nedostatek zubůw na hornich čelustiách prinucene gsu potrawu swu gen málo požuwati, ale opatrné prirozenj wynahrazuge tuto gegich nedbanliwost w nasledugicym po druhykrát žwanjm (ŠkD 1775)
5. (o ľuďoch) starostlivý, svedomitý: (dcéra Dorota) w mich tiezobach anebo w potrzebach wzdiczky mne bola poslussna a opatrna, tak yak na dobrze (!) me ditye zalezelo ((ŽILINA) 1586); providens: opatrny, prjhledly, na ňečo starost, pečliwost magjcy; perstudiosus: wélmy pilny, opatrny (KS 1763); takym spusobem žalovati se mužeme jakošto pred ochrancem laskawym a opaternym tohoto sveta boskym rozkazem riditelem (Jozef II.), ktery smutek potešuješ a krivdy opravuješ (ORKUCANY 1773 LP); -e, -o prísl
1. k 1: ty a takowe odpory a wyrasky odpornyka k tomu prywedu, že nekterym weczem, kterež Pysmy swatymy tak opatrne negsu obsažene, werity a o nych držety gest naležyte (ŠV 1675); polluceo: bohaťe, opatrňe obetugem, offerugem, nadhérňe swetjm, slawne hodi chystám (KS 1763); hned w položenj pilně pozorowati se má, aby fl pod fl, grosse pod grosse opatrně pjsané byli (LU 1775)
2. k 2: ponéwadž giž ninij skrze papeske vstawy lyd se nenuti k vžijwanij wečere Pane, giž zhola gi zanedbawa, protož tuto tuze ma se napominati, ale opatrne, zádný nema k přigimanj wiri a k swatostem sylen byti (BK 1581); na ceste gde, předce pokračuge opatrně (:ostrožne:), aby se nepodknul aneb nezabludil (OP 1685); kdy opaterno s nim (s čiernym sulfurom) se neobchodiss, tobe z kolby wsswcko by wikipelo (OCh 17. st); (zlý duch mládenca) na predesslé mysto wložil, nie wssak ale tak opatrne a tyse, žeby od reholnika nebyl zbadan (PeP 1770)
3. k 3: wid, kam mass gijti a gak se mass opatrně a pobožně chowati pred očima božjmi (SK 1697); prudenter: múdró, múdre, rozumňe, opatrňe; consulte: múdró, opatrňe, s poráddu (KS 1763)
4. k 5: yak weliky uzitek dochazegi ti lide, kteri su bedliwi, totissto že opatrne swe weczi wikonawagi (TC 1631); sedule: pilňe, opatrňe, starostliwe, pečliwe (KS 1763); porádni a strjdmi geho (mužov) rozum na wssetké wecy opatrne pozorowal (VP 1764)
5. podvodne, ľstivo: callide: chytre, opatrně, ossemetně, lstiwě; arte quadam stultitiam abdere: swogi blázniwost opatrně zakrýti (WU 1750); -osť ž
1. obozretnosť, pozornosť, ostražitosť: (majstri) aby pry robotach sweho remesla pilnu opatrnost držely, žeby wssiczkny a geden každy remeslnik kože kupowaly dobre (CA 1579) aby dávali pozor; abi z welku opatrnostu se dowolilo pri takowich pamatliwich okolostogicžnostach (v čase moru, nákazy) gatki zamknuty (ŠkD 1775); priwozuge Ssalamun kral za priklad opatrnostj kralika, kterižto swug pribitek w skale čyny (CS 18. st)
L. intervigilo: stráž, opatrnost držjm (KS 1763) dávam pozor; (manželka) dussu mu mag w opatrnosti (Pie 18. st) pamätaj, nezabúdaj na ňu
F. opatrnosti nezbywa w dome ani w poli (GV 1755) všade treba byť opatrný
2. predvídavosť, prezieravosť; (o Bohu) prozreteľnosť: providentia: opatrnost (AP 1769); aby (kňaz) skowánku boskég opatrnosty učinil zgewnú (PeP 1770); seba samého opatrnosti božj poruč (BlR 18. st)
3. rozvážnosť, rozumnosť, múdrosť: rozssaffna opatrnost mudrich lidy winalezla, aby ty weczy, genž magj wečne trwaty, lystownim stwrzenym w pamet buduczy bily uwediene (CA 1579); podle hodnosty gednu každu wecz wažity opatrnosty gest podpora (KoB 1666); usus prudentiam acuit: rozum opatrnost ostrj (WU 1750)
L. Jeho, Ich, Vaša (Ctná, Slovutná) O. oslovenie osôb meštianskeho al. vyššieho úradníckeho stavu: Wassiey Cztney Opaterznosti listu dobre sem porozumel (TRENČÍN 1461); panu rýchtarowi a raddě y wssý obcý města Sstáwnyce, Gegich Oppatrnosty (list) bud dán (D. MIČINÁ 1586); Geho Slowutna Opaternost pan Georgius Kratky (KRUPINA 1647); giným (osobám) gesstě menssjho stawu (sa dávajú tituly): Wassa Dobrota, Hodnowěrnost, Opatrnost, Slowotnost (LU 1775)
4. (o majetku, zvieratách a rastlinách) opatrovanie, ošetrovanie; (o ľuďoch) starostlivosť, opatera; ochrana: (Juraj Svorad) ma položiti s toho statku, keryz gse gemuv w oppatrnost dawa, materzy swe zlattich puoldruha a dwaczet mincze ((ŽILINA) 1559); pod opatrnost pana Borcziczkj Gyurgya predmenowane wczelj dal (NEMŠOVÁ 1690); (Martin Škrovánek) szam domov dosel, opaternosztyi zadneg nyemal (ŠÍPKOVÉ 1747); zanedbaná a zlá opatrnost donássa (ovciam) wodnatelku (VOv 1779); (nevlastnému synovi) weceg dati nemužem, len toliko čo mu gest od otce poruceno, nebo gesste zustaly dwa chlapcy a gedno diewča, a tak tito gesste wssecj opaternost materinsku potrebugu (M. KAMEŇ 18. st); druhe naučženj: O opatrnosti stromuw (NN 18. st)