Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV

kssj psp sss ssj ma

prostý príd.

1. skromný, jednoduchý, obyčajný: p. človek, p-é bývanie, p-á strava; p. vojak bez hodnosti

2. nie komplikovaný, jednoduchý, prirodzený: p. prístup, p-é vyjadrovanie

3. ku kt. nič nepristupuje, číry, holý: zbadať niečo p-m okom, p-á väčšina hlasov;

prosto, proste

I. prísl.

1. skromne, jednoducho, obyčajne, bežne: p. oblečená žena; žiť p.

2. iba prosto rovno, priamo: hodiť niekomu niečo p. do chrbta

II. čast. uvádza aktuálny výraz, jednoducho: človek tomu p. nerozumie; opatrovala ho p. z ľudskosti

Pravidlá slovenského pravopisu

z r. 2013 – kodifikačná príručka.
prostý; prosto, proste prísl. i čast.

proste p. skrátka 2, teda 1


skrátka 1. obmedzujúc sa na podstatné veci, úsporne v slovnom vyjadrení (op. obšírne) • krátko: skrátka, krátko vyrozprával svoje zážitkystručnejadrne: stručne, jadrne osvetliť podstatu problémujednoducho: jednoducho porozprával životný príbeh

2. nadväzuje na situáciu a uvádza vysvetlenie, zhrnutie a pod. • jednoduchoslovomjedným slovom: skrátka, jednoducho, nemám na to čas; (jedným) slovom, bolo to výbornéprostoproste: prosto, nerozumeli sinužteda: nuž, teda, rozmyslel som si tofraz. dosť na tom


teda 1. konštatuje al. komentuje istú skutočnosť, uvádza zhrnutie nejakého zistenia • takslovomskrátka: teda, tak si už uvedomuješ, čo si spravil; slovom, skrátka, musíš sa rozhodnúťjednoduchoprostoproste: správa sa jednoducho, prosto ako slobodný mládenecnuž: nuž, mal by sa nad tým zamyslieťrazkonečne: buďte už raz, konečne tichopotomtakrečeno: a ako to už potom, takrečeno býva, nešťastie nechodí samokniž. ergo: ergo, zajtra sa stretnemezastar. tedy

2. vyjadruje priraďovací vzťah s vysvetľovacím významom; uvádza vysvetlenie k textu al. vypočítavanie • čiže: prišli aj naši, teda, čiže otec a mamato jest (skr. t. j.) • a to: najvyšší predstaviteľ štátu, t. j. prezident; rastú tam ihličnaté stromy, a to smreky, jedle, borovicenapríkladako (uvádzajú vysvetlenie al. neúplné vypočítavanie): kôstkoviny, napríklad, ako čerešne, slivky, ringloty, majú šťavnatú dužinuzastar. tedy

3. vyjadruje priraďovací dôsledkový vzťah • a tedapretoa pretotaka tak: je ešte mladý, (a) teda si to môže dovoliť; nemá nikoho, (a) preto, (a) tak si musí poradiť samanuž: išli iní, nuž išiel aj oni: prišla noc, i museli skončiťzastar. tedy

4. p. no 3

Slovník slovenského jazyka

z r. 1959 – 1968*.

proste p. prosto


prosto i proste

I. prísl.

1. jednoducho, obyčajne, skromne: Oblečená je prosto, podľa módy asi päťročnej. (Stod.) Žili prosto, ako žijú dedinčania. (Taj.) Pokojným hlasom, nevyberanými slovami, prosto a zrozumiteľne, no pritom presne vysvetľuje svoju prácu. (Štítn.) Veď iba takto sa dá vyložiť všetko prirodzene a proste. (Kuk.)

2. zried. bez použitia niečoho, priamo, bezprostredne: Pútnik, stlač kľuku a môžeš piť vodný krištáľ, nadložiac ústa k prúdu, alebo prosto z rúk. (Mih.) Kamaráti sa dajú do roboty (t. j. loviť raky). Oni to len tak proste, strčia ruku hlboko pod breh a ak sa jej čo chytí, vytiahnu, a je. (Ráz.)

3. len prosto bez okľúk, rovným smerom, rovno, priamo: V dedine prosto za fabrikou trčala malá drevená zvonica. (Ondr.) Do Brodna nejde cestou, ale udrie prosto chodníkom ku kostolu. (Heč.) Nedoobutý krpec strhol z nohy a hodil žene prosto do chrbta. (Taj.)

II. čast.

1. odkazovacia; vyjadruje zhrnutie nejakých tvrdení; jednoducho, slovom, skrátka: ... aleprosto a krátkošpeciálne postavenie Slovenska ... (Mat.); Prosto, Balsazár verí všetkému, čo sa mu šikovne narozpráva. (Fig.) Čitateľ proste nerozumie, čo sa vlastne deje. (Jes-á) On by totižto, keď nemá čo robiť, proste nevydržal. (Ráz.) Bratova ruka (povesť od Kalinčiaka) proste nemohla vyhovovať literárne školovanejšiemu čitateľovi. (Mráz) Veľký prúd slovenskej literatúry medzi dvoma vojnami, ba ešte aj po oslobodení, bol poznačený pomýlenou „svetovosťou“, ctižiadosťou nebyť národným, proste tým, čo dneska nazývame kozmopolitizmom. (Min.)

2. zdôrazňovacia; zdôrazňuje, vyzdvihuje, zužuje a obmedzuje platnosť výrazu; iba, len, výlučne: Nie že by ma spisovateľstvo nevábilo, ale prosto preto, že som si nad prácami spisovateľskými dušu temer umučil. (Taj.) Že prídu hneď, keď ich očakáva, to si prosto nemyslela. (Tat.) Nezaujímala sa o mňa ako o člena akejsi delegácie a „spisovateľku“, oj nie: chodila ma celý večer pozerať a opatrovala ma ako mamka proste z ľudskosti. (Jes-á)

III. len prosto predl. s 2. p. nár. naproti, oproti: Zasadol prosto dveriec. (Gab.) Prosto majera, z ktorého vychádzajú Jurove jahnence, je pálenica. (Ráz.-Mart.)

Morfologický analyzátor

prosiť nedokonavé sloveso
(ja) prosím VKesa+; (ty) prosíš VKesb+; (on, ona, ono) prosí VKesc+; (my) prosíme VKepa+; (vy) prosíte VKepb+; (oni, ony) prosia VKepc+;

(ja som, ty si, on) prosil VLesam+; (ona) prosila VLesaf+; (ono) prosilo VLesan+; (oni, ony) prosili VLepah+;
(ty) pros! VMesb+; (my) prosme! VMepa+; (vy) proste! VMepb+;
(nejako) prosiac VHe+;

prostý prídavné meno, mužský rod, životné

(jeden) prostý; (bez) prostého; (k) prostému; (vidím) prostého; (o) prostom; (s) prostým;

(traja) prostí; (bez) prostých; (k) prostým; (vidím) prostých; (o) prostých; (s) prostými;


(jeden) prostejší; (bez) prostejšieho; (k) prostejšiemu; (vidím) prostejšieho; (o) prostejšom; (s) prostejším;

(traja) prostejší; (bez) prostejších; (k) prostejším; (vidím) prostejších; (o) prostejších; (s) prostejšími;


(jeden) najprostejší; (bez) najprostejšieho; (k) najprostejšiemu; (vidím) najprostejšieho; (o) najprostejšom; (s) najprostejším;

(štyria) najprostejší; (bez) najprostejších; (k) najprostejším; (vidím) najprostejších; (o) najprostejších; (s) najprostejšími;


mužský rod, neživotné

(jeden) prostý; (bez) prostého; (k) prostému; (vidím) prostý; (o) prostom; (s) prostým;

(štyri) prosté; (bez) prostých; (k) prostým; (vidím) prosté; (o) prostých; (s) prostými;


(jeden) prostejší; (bez) prostejšieho; (k) prostejšiemu; (vidím) prostejší; (o) prostejšom; (s) prostejším;

(štyri) prostejšie; (bez) prostejších; (k) prostejším; (vidím) prostejšie; (o) prostejších; (s) prostejšími;


(jeden) najprostejší; (bez) najprostejšieho; (k) najprostejšiemu; (vidím) najprostejší; (o) najprostejšom; (s) najprostejším;

(štyri) najprostejšie; (bez) najprostejších; (k) najprostejším; (vidím) najprostejšie; (o) najprostejších; (s) najprostejšími;


ženský rod

(jedna) prostá; (bez) prostej; (k) prostej; (vidím) prostú; (o) prostej; (s) prostou;

(tri) prosté; (bez) prostých; (k) prostým; (vidím) prosté; (o) prostých; (s) prostými;


(jedna) prostejšia; (bez) prostejšej; (k) prostejšej; (vidím) prostejšiu; (o) prostejšej; (s) prostejšou;

(dve) prostejšie; (bez) prostejších; (k) prostejším; (vidím) prostejšie; (o) prostejších; (s) prostejšími;


(jedna) najprostejšia; (bez) najprostejšej; (k) najprostejšej; (vidím) najprostejšiu; (o) najprostejšej; (s) najprostejšou;

(tri) najprostejšie; (bez) najprostejších; (k) najprostejším; (vidím) najprostejšie; (o) najprostejších; (s) najprostejšími;


stredný rod

(jedno) prosté; (bez) prostého; (k) prostému; (vidím) prosté; (o) prostom; (s) prostým;

(štyri) prosté; (bez) prostých; (k) prostým; (vidím) prosté; (o) prostých; (s) prostými;


(jedno) prostejšie; (bez) prostejšieho; (k) prostejšiemu; (vidím) prostejšie; (o) prostejšom; (s) prostejším;

(tri) prostejšie; (bez) prostejších; (k) prostejším; (vidím) prostejšie; (o) prostejších; (s) prostejšími;


(jedno) najprostejšie; (bez) najprostejšieho; (k) najprostejšiemu; (vidím) najprostejšie; (o) najprostejšom; (s) najprostejším;

(dve) najprostejšie; (bez) najprostejších; (k) najprostejším; (vidím) najprostejšie; (o) najprostejších; (s) najprostejšími;

prost'e prost'e

Zvukové nahrávky niektorých slov

Súčasné slovníky

Krátky slovník slovenského jazyka 4 z r. 2003
Pravidlá slovenského pravopisu z r. 2013 – kodifikačná príručka
Ortograficko-gramatický slovník slovenčiny z r. 2022
Slovník súčasného slovenského jazyka A – G, H – L, M – N, O – Pn z r. 2006, 2011, 2015, 2021
Retrográdny slovník súčasnej slovenčiny z r. 2018
Slovník cudzích slov (akademický) z r. 2005
Synonymický slovník slovenčiny z r. 2004
Slovník slovenského jazyka z r. 1959 – 1968*
Slovník slovenských nárečí A – K, L – P z r. 1994, 2006*

Historické slovníky

Historický slovník slovenského jazyka z r. 1991 – 2008*
Historický slovník slovenského jazyka V (R-rab — Š-švrkotať) z r. 2000*
Slowár Slowenskí Češko-Laťinsko-Ňemecko-Uherskí od Antona Bernoláka z r. 1825

Iné

Paradigmy podstatných mien
Slovník prepisov z orientálnych jazykov
Zvukové nahrávky niektorých slov
Názvy obcí Slovenskej republiky (Vývin v rokoch 1773 – 1997)*
Databáza priezvisk na Slovensku vytvorená z publikácie P. Ďurča a kol.: Databáza vlastných mien a názvov lokalít na Slovensku z r. 1998*
Databáza urbanoným (stav v roku 1995)*
Frázy z paralelného slovensko-francúzskeho korpusu
Frázy z paralelného slovensko-českého korpusu
Frázy z paralelného slovensko-anglického korpusu
Morfologický analyzátor