uložený -ná -né príd.
uložený príd 1. (o veci) položený na určené miesto: locatus: uloženy, položený (KS 1763) 2. určený príkazom, prikázaný: strany jermoku nassiho, ktere sme drzali az po tento czas wedle stareho kalendare giz pak od tohoto czassu vlozeneho i s panom Geho Milosti dowolenim, ti wsseczky nasse jermoky, kterekolwek mame, budeme gih drzaty wedle noweho kalendare (S. KRÍŽ 1596); my, gemein, prysahame Panu Bohu w trogicy gednemu, Bohu Otcy, Bohu Synu, Bohu Duchu swatemu, že chceme wernost, poslussnost wedle nalezku meskeho yako uradu, tak y obcy y gednemu každemu yak bohatemu, tak chudemu y naležitu poctiwost wedle vloženich artikuluw cžinity (P. ĽUPČA 1614); velike tarchy a ine nalesky mame uložene, take že pre s. vojsko kralovske na ruce seno vždy hotove miti musime (NAVOJOVCE 18. st LP); -e prísl: podľa predpisu: destinate: uložeňe (KS 1763)