zvolanie [-í] s
1. prudké hlasné vykríknutie, výkrik: tak moc knezká pre krádkost konáňá we zwoláňu Krista pod spúsob chleba wetšá gest nad moc Maríe (BN 1796)
2. privolanie, výzvou povolanie, pozvanie na nej. zhromaždenie, snem, radu: concio: swolánj lidu, zhromázďenj; convocatio: zwoláni, zwoláwani (KS 1763); pro zwolanj czechu, mister sicze osemdesat pet, towaris pak dwa(a)štyriczet penez uherskich bude napredek podluznj zlozitj (PRIEVIDZA 1764)
3. zhromaždenie ľudí, snem, rada: concilum: schádska, zhromažďenj, rádda, swolánj (KS 1763); concilium: sgezd, sném, swolánj (GrP 1771)